Cesta...

2017

Jak jsem již v sekci "Proč do Bulharska autem?" psal, tak cestujeme se třemi dětmi a nechceme je trápit úmornými hodinami prožitými v autě. Z toho důvodu jsem vymyslel následující harmonogram cesty. Bydlíme v Praze a rodiče mají chalupu u Chlumu u Třeboně. Z toho důvodu naše cesta začíná přejezdem z Prahy na jih Čech, kde na chalupě přespíme a druhý den brzy ráno vyrážíme směr Balaton, konkrétně  do obce Balatonkenese. Cesta je dlouhá cca 370 km a trvá 4,5 hodiny. 

 V Balatonkenese konkrétně na ul. Strand tér je parkoviště u pláže-resortu Vak Bottyán Strand. Web: https://www.balatontipp.hu/balatoni_strandok/balatonkenese_vak_bottyan-strand/ Celodenní vstupné pro celou rodinu(2 dospělý + děti) vyjde na 2.000 HUF tj. cca 160,- Kč (děti do 6 let zcela zdarma) jinak dospělý zaplatí 700,- HUF tj. cca 57,- Kč. V areálu krásný trávník, občerstvení(naprosto úžasný langoše se zakysanou smetanou), dětská hřiště, sprchy, toalety. Foto na výše uvedeným webu. Tady strávíme den koupáním a lenošením a navečer vyrážíme směr Bulharsko moře. V roce 2017 jsme vyrazily v 18:30 hod. protože nás od vody vyhnala letní bouřka. 

Od Balatonu z Balatonkenese k bulharskému moři to je 1290 km, což je vzdálenost, kterou musíme absolvovat např. při cestě na jih Chorvatska na trase Praha-Dubrovník. My jsem od Balatonu vyráželi v 18:30 hodin a v 10:00 hodin jsem zastavil u Černého moře 3 km od našeho cíle a všichni jsme si alespoň v moři smočili nohy. Děti usnuly asi ve 22:00 hodin a spaly do 7:30 hod. Trasa vedla z 96% po dálnicích a vedla přes Maďarsko, Srbsko, Bulharsko. Variantu přes Rumunsko vzhledem bezproblémové jízdě vyzkoušet zatím neplánuji. Na hranicích Maďarsko-Srbsko a Srbsko-Maďarsko je potřeba počítat, že se bude nějakou dobu čekat. My schválně zvolili cestu ve všední dny a tak čekání zabralo mezi 30-50 minutami na každé hranici(vjezd i výjezd ze Srbska).  Jelikož jsem celou cestu řídil já, tak jsem na hranicích než na nás přišla řada vždy odpočíval. Není pochyb, že je lepší, když se můžou během cesty řidiči střídat. Já to nedělal, výrazná únava se nedostavila, řídit přes noc mi problémy nedělá, ale i tak jsem měl v záloze manželku, která by mě vystřídala. 

Co se týče plateb za placené dálnice. Rakousko-nalepovací dálniční známky jaké známe od nás, my vzhledem k délce pobytu museli zakoupit 2x10-ti denní á 9 EUR, Maďarsko má elektronický systém e-vignete na 1 měsíc za 4780 HUF, Bulharsko má také nalepovací známky, kdy měsíční vyjde na 17 EUR. Podrobný popis na kolik to vyjde včetně pohonných hmot je v sekci "Na kolik to vyjde?" Dálniční známky pro Rakousko, Maďarsko jsme zakoupili dopředu přes internet na https://www.mtx.cz v Srbsku se platí mýtné na branách 9 EUR za jednu cestu. Bulharská dálniční známka je k zakoupení hned po přejetí hraničního přechodu Srbsko-Bulharsko na čerpací stanici Shell.

Co se týká zastávek na protáhnutí a taky doplnění pohonných hmot po celou dobu jsme využívali jen známé osvědčené nadnárodní čerpací stanice(SHELL, OMV, LUK OIL) vždy perfektně osvětlené, s kamerovým systémem a hojně navštěvované. Na bulharské dálnici A1 podél posledního úseku cca 2-4 hodiny do cíle, je dostatek odpočívadel, kde se dá protáhnout a tento úsek už jedeme za světla. Všude jsme platili platební kartou.

SHRNUTÍ: Z ČR se do Bulharska přepravíme během jednoho dne a to vcelku pohodlně, tak že ráno jedeme na Balaton, navečer z Balatonu směr moře a ráno(max. dopoledne) jsme již u moře. Děti tu největší a pro ně nejobtížnější část prospí a ráno se probouzí nedalo cíle. Cesta není nebezpečná, doporučuji však stavět jen na velkých benzínkách. V noci bych se tmavým odpočivadlům zejména v Srbsku(i v Srbsku je dostatek velkých nadnárodních čerpacích stanic) obloukem vyhnul. Jsou z nich známy případy okradení.  Celou cestu po dálnicích jsme jeli na hranici rychlostního limitu dálnice dané země, z důvodu zkrácení času stráveného na cestě. Ono když 10 hodin jedete 110 km/h nebo 130 km/h dělá rozdíl 200 km vzdálenosti. Rychlostní limity však doporučuji dodržovat a rychlost a styl jízdy vždy přizpůsobit situaci na silnici a svým schopnostem. Ušetřené minuty či hodiny by mohli přijít pěkně draho. Zdraví máme všichni jen jedno. Kvalita dálnic je velmi dobrá, jsou z velké části nově postavené, nejhorší úsek je v ČR a to D1 :-) Při noční jízdě je provoz mírný, na cestách jsou jen cestovatelé(hodně z Německa a Rakouska, jde o Bulhary a Turky co jedou do vlasti na dovolenou)Pro zajímavost uvádím rychlostní limity Rakousko 130 km/h, Maďarsko 130 km/h, Srbsko 120 km/h, Bulharsko 140 km/h.  Za nezbytně nutné považuji mít uzavřené asistenční služby pro případ poruch či nehody.

Jinak do Bulharska již několik let po sobě jezdí z ČR pár v autě Škoda Rapid(jedná se o Rapida co se dělal před rokem 1989) s SPZ z Hradce Králové, s pánem jsem mluvil a říkal, že tak jezdí již celou řadu let a neměnil by a taky jsme viděli  Škodu 120 se kterou si rovněž někdo přijel z ČR(SPZ Frýdek Místek) k moři na dovolenou. 

Cesta nazpátek do ČR

Cesta nazpět byla opět rozložena na určité části. Ráno jsme brzy vstali a vydali se na cestu do města Plovdiv. Jde o město ve vnitrozemí Bulharska na dálnici A1 cca 300 km od Primorska. Tam jsme strávili den nákupy a prohlídkou města. Město má úžasné památky např. římské koloseum. V jednom obchůdku, který se nacházel v krytém mostním díle přes řeku Marica v "Maritza river bridge shopping center" byly k zakoupení super moderní trička za 2 Lv a 3 Lv tj. 28,- a 42,- Kč. Odpoledne navečer jsme  vyjeli směr ČR. Cesta domů byla odjeta přes noc + ráno a její délka byla 1465 km. V roce 2018 pojedeme ráno z Primorska do Sofie, což ubere 435 km a odpoledne navečer pojedeme do ČR s délkou cesty cca 1300 km.